Main content

logo strategie v2loga seb sou cerge

V úterý 31. 10. 2017 se v Akademickém konferenčním centru uskutečnil workshop pořádaný oddělením Socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v rámci strategie AV21 s názvem „Jsem v důchodu, chci dožít ve svém, ale chci větší penzi, než mi dává stát". Workshop se zaměřoval na roli vlastního bydlení jako aktiva sloužícího ke zvýšení příjmu domácností v důchodovém věku a zúčastnili se ho finanční specialisté, zástupci České bankovní asociace, České národní banky, zástupci tří ministerstev (Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí), Státního fondu rozvoje bydlení, právníci i akademici věnující se tomuto tématu u nás i zahraničí. Během workshopu významní zahraniční experti (prof. Richard Ronald z University of Amsterdam a dr. Jozsef Hegedüs z Metropolitan Research Institute v Budapešti) seznámili účastníky s fungováním finančních a investičních modelů tzv. housing (asset) based welfare v jiných evropských zemích, zejména ve Velké Británii a v Maďarsku. Cílem workshopu pak bylo diskutovat možnosti i případná rizika uplatnění inovativních finančních nástrojů, které využívají vlastní bydlení pro finanční zajištění ve stáří, v České republice.

 

Ve vyspělých zemích existují finanční nástroje, které lidem v důchodu umožňují zůstat ve stávajícím vlastním bydlení a přitom spotřebovat podstatnou část jeho hodnoty formou finančního přilepšení k důchodu. V zásadě vedle sebe existují dva finanční modely, které toto umožňují: (1) model založený na úvěru, kdy stávající domácnost zůstává vlastníkem svého bydlení, a (2) model založený na doživotním věcném břemenu (výměnku), kdy domácnost přestává být vlastníkem svého bydlení, ale má nárok na dožití ve stávajícím bydlení. Zatímco model založený na úvěru, nazývaný též zpětná nebo reverzní hypotéka, je známý zejména z Velké Británie, model založený na doživotním věcném břemenu a právu užívání je známý například z Francie.

První možností, zpětná hypotéka, je možnost získat na svou nemovitost (byt či dům), ve které domácnost bydlí, zvláštní úvěr od banky s tím, že banka bude vypůjčenou částku průběžně každý měsíc vyplácet ve formě měsíčních rent po dobu života věřitele/ů. Po smrti věřitele/ů je úvěr jednorázově splacen dědici nebo je splacen z prodeje zastavené nemovitosti; banka ale nesmí po dědicích požadovat víc, než kolik je tržní cena nemovitosti v době prodeje, takže dědici nejsou zatíženi případnými dluhy, které by přesáhly cenu nemovitosti v době prodeje. Druhou možností je možnost prodat svou nemovitosti (byt či dům), ve které domácnost bydlí, kupujícímu, který jí v okamžiku uzavření kupní smlouvy zaplatí přibližně čtvrtinu její tržní ceny a zaváže se dále hradit všechny příspěvky do fondu oprav, daň z nemovitosti a domácnosti důchodců vyplácet do konce života měsíční rentu v závislosti na hodnotě nemovitosti. Domácnost důchodců bude moci zůstat v bytě či domě do konce svého života na základě doživotního věcného břemene (výměnku) a teprve poté může s bytem či domem nový vlastník volně nakládat.

Účastníci workshopu se shodli, že inovativní finanční produkty umožňující využít vlastní bydlení pro finanční zajištění ve stáří a přitom dožít ve stávajícím bydlení si časem získají své místo, ale pro jejich větší rozšíření bude zapotřebí upravit a zlepšit stávající regulatorní rámec. Jelikož produkt založený na doživotním věcném břemenu (výměnku) by vyžadoval mnohem rozsáhlejší zásahy do stávající legislativy, účastníci diskuse viděli pro české prostředí větší budoucnost v poskytování zpětných (reverzních) hypoték. I tento produkt však vyžaduje úpravu regulace tak, aby se rozšířily zdroje financování, umožnila sekuritizace úvěrů, a zejména pak dostatečně zvýšila ochrana spotřebitele (věřitele) a jeho příbuzných. I po úpravě regulatorních podmínek však dle názorů zástupců finančního sektoru bude zpětná hypotéky poskytována i nadále pouze nebankovními institucemi. Mezi účastníky workshopu rovněž panovala shoda v tom, že by se role státu měla omezit na zajištění odpovídajícího regulatorního rámce (zejména ze strany České národní banky a Ministerstva financí), ale stát by neměl tyto produkty dotovat nebo je dokonce přímo poskytovat.

Podrobná tisková zpráva s příspěvky prezentujících.

Příspěvky prezentované v rámci workshopu: