Výzkumy
- Podrobnosti
- Zobrazení: 54974
Informace o výzkumu
Výzkum Postoje k bydlení v ČR, který realizoval tým Socioekonomie bydlení Sociologického ústavu Akademie věd ČR, byl svým způsobem ojedinělý souhrnný výzkum postojů české populace k problematice bydlení. Zkoumal spokojenost českých občanů s jejich bydlením, postoje k finanční dostupnosti bydlení, k černému trhu s byty, k bytové politice státu. Mapoval rovněž dosavadní i předpokládané budoucí "dráhy bydlení" (stěhování) českých domácností. Šetření proběhlo formou standardního rozhovoru v červnu a červenci roku 2001 na vzorku 3 564 osob starších 18 let. Výběr dotazovaných byl proveden metodou kvótního výběru, přičemž kvóty byly stanoveny tak, aby byla zajištěna reprezentativita odpovědí pro celou Českou republiku. Kvótní znaky zahrnovaly: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a částečně právní důvod užívání k bytu/domu respondenta. Sběr dat zabezpečila ve všech velikostních pásmech obcí ČR agentura STEM a finančně podpořily Grantová agentura Akademie věd České republiky (grant č. S7028004) a Ministerstvo pro místní rozvoj.
- Podrobnosti
- Zobrazení: 27550
Informace o výzkumu
Díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj a University of Essex se mohl v říjnu 2001 uskutečnit výzkum Postoje k bydlení 2001 – trh. Jednalo se o doplňkový výzkum k šetření Postoje k bydlení v ČR 2001, respondenti byli dotazováni opět formou standardních rozhovorů. Cílovou skupinou výzkumu byli obyvatelé Prahy starší 18 let, kteří měli občanství České republiky, žili jako nájemníci nebo podnájemníci "na volném trhu" v pronajatém bytě či rodinném domě. Výraz "na volném trhu" znamená, že uživatelé těchto bytů či domů platili neregulovaný (smluvní) nájem, neměli smlouvu na dobu neurčitou ("dekret na byt") ani práva z ní vyplývající. Při výběru respondentů se nepřihlíželo k tomu, kdo je majitelem obývaného bytu či domu, jaký je právní charakter užívání bytu či domu, ani se neposuzovala jeho legálnost. Protože je takto úzce definovaná skupina respondentů málo početná, a pro její kontaktování není možné použít žádnou z běžně používaných metod výběru respondentů, byl výběr respondentů proveden metodou "nabalování" (snowballingu). Metoda snowballingu je založená na předpokladu, že každý z tazatelů účastnících se průzkumu je schopen nalézt alespoň několik potenciálních respondentů, kteří by vyhovovali výběrovým kritériím, a které by bylo možno požádat o interview. Každého z takto oslovených lidí pak tazatel požádal o kontakty na další lidi, kteří splňovali kritéria výběru a mohli být osloveni jako další potenciální respondenti. Důležitou vlastností metody snowballingu je skutečnost, že nemůže být zaručena reprezentativnost vzorku pro cílovou skupinu. Sběr dat zajistila agentura The Gallup Organization, po vyřazení špatně vyplněných nebo neúplných dotazníků bylo do zpracování nakonec zařazeno 201 respondentů.
- Podrobnosti
- Zobrazení: 59302
Výzkum Postoje k bydlení v ČR 2013 připravený oddělením Socioekonomie bydlení Sociologického ústavu Akademie věd ČR, je svým způsobem ojedinělý souhrnný výzkum postojů české populace k problematice bydlení. Smyslem výzkumu bylo do jisté míry navázat na stejnojmenné šetření z roku 2001 a doplnit údaje získané ze SLDB 2011 o data založená na postojích a preferencích občanů v oblasti bydlení. Výzkum byl zaměřen na aktuální bytovou situaci občanů, úlohu mezigeneračních transferů v oblasti bydlení, informovanost o trhu s bydlením, postoje vůči vlastnickému a nájemnímu bydlení, nákupní chování na trhu s bydlením, význam sociálních sítí v oblasti bydlení, představy o ideálním bydlení, postoje k úloze státu v oblasti bydlení, spokojenost českých občanů s jejich bydlením. Šetření proběhlo formou standardního rozhovoru v září a říjnu 2013 na vzorku 3 003 osob starších 18 let. Výběr dotazovaných byl proveden metodou kvótního výběru, přičemž kvóty byly stanoveny tak, aby byla zajištěna reprezentativita odpovědí pro celou Českou republiku. Kvótní znaky zahrnovaly: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště, region (kraj) a právní důvod užívání k bytu/domu respondenta. Sběr dat zabezpečila ve všech velikostních pásmech obcí ČR agentura STEM/MARK a finančně podpořila Grantová agentura České republiky (grant č. P404/12/1446). Rozhovor proběhl formou face-to-face rozhovoru o délce zhruba 50 - 60 minut, převážná část rozhovorů byla realizována formou PAPI (dotazování s papírovými dotazníky), menší část formou CAPI (dotazování s přenosným počítačem). Před samostným výzkumem byl dotazník otestován formou předvýzkumu na omezeném vzorku respondentů. Verifikace přepisu byla provedena u 40 % dotazníků.
- Podrobnosti
- Zobrazení: 2293
Šetření probíhalo od začátku října do poloviny prosince roku 2020 formou dotazníku. Celkem byl proveden rozhovor s 649 respondenty a respondentkami ve věku 18–35 let, kteří žijí nebo většinu roku za běžné situace pobývají v Praze (170 rozhovorů), Pardubicích (158 rozhovorů), Brně (167 rozhovorů) a Olomouci (154 rozhovorů) - tedy v těch českých městech, které patří do skupiny obcí, kde se finanční dostupnost bydlení v posledních letech z důvodu růstu cen nemovitostí snížila nejvíce. Výběr respondentů byl proveden metodou kvótního výběru se zohledněním rozložení respondentů v rámci lokalit mapovaných měst. Města byla rozdělena na části dle logických celků (centrum, širší centrum, periferie/ okrajové části) a bylo kontrolováno jejich rovnoměrné poměrové zastoupení. V každém městě bylo náhodně vybráno 15 základních sídelních jednotek (ZSJ) s ohledem na toto základní členění (centrum, širší centrum, periferie/ okrajové části), ve kterých byly realizovány rozhovory dle kvótního předpisu vymezeného v tazatelském úkolu. Kvótní znaky zahrnovaly pohlaví, věk, vzdělání a dělení ekonomické aktivity na studující, pracující a nepracující.
Nejednalo se o reprezentativní výzkum využívající náhodný výběr respondentů a i z důvodu omezení na vybrané čtyři obce nelze výsledky zobecnit na celou populaci mladých lidí v České republice. Vzhledem ke stanovení kvót dle spolehlivých demografických dat lze výsledky, s výhradou, zobecnit pouze na mladé lidi v dané věkové skupině ve vybraných čtyřech městech.
Sběr dat provedla agentura Median, s.r.o. Rozhovor, při němž byl vyplněn dotazník, probíhal formou face-to-face setkání o mediánové délce 46 minut. Převážná většina rozhovorů byla uskutečněna osobně (564 rozhovorů CAPI – dotazování s přenosným počítačem). V důsledku zhoršené epidemiologické situace spojené s onemocněním COVID-19 bylo zařazeno i online dotazování (85 rozhovorů online CAPI), které probíhalo formou živého rozhovoru prostřednictvím platforem Skype nebo Zoom.
S ohledem na určité odchylky sebraného vzorku od cílové populace byly do výsledného datového souboru agenturou Median, s.r.o. doplněny váhy, které byly aplikovány při analýzách dat. Vážení bylo provedeno ve vlastním software agentury. Probíhalo iteračně a vycházelo z modifikovaného Deming-Stephanova algorytmu. V software byl nastaven maximální rozsah vah na 0,5-2, aby nedošlo k přílišnému snížení efektivity velikosti vzorků. Váženo bylo na pohlaví (2 kategorie), věk (2 kategorie), typ hlavní ekonomické aktivity jedince (3 kategorie). Dále pak kříženě s věkem na pohlaví.
 Tisková zpráva - Dráhy bydlení mileniálů | [Tisková zpráva - Dráhy bydlení mileniálů] | 578 kB |
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1120
Dotazníkového šetření bylo realizováno v srpnu až listopadu 2023 agenturou ppm factum s.r.o. Jeho smyslem bylo doplnění a rozšíření údajů získaných ze SLDB 2021 o postoje a preference české dospělé populace v oblasti bydlení. Získaná data umožňují analyzovat vliv různých faktorů (chování malých investorů, mezigenerační solidarity, investičních nálad) na poptávku po bydlení, fungování trhu bydlení a vývoj cen bydlení. V roce 2023 byl proto výzkum zaměřen především na formování očekávání a investiční chování, vztahy mezi rodiči a dětmi, změny v preferencích mezi generacemi a úroveň znalostí o fungování trhu s bydlením. Výzkum podobného rozsahu, ale s odlišným zaměřením, proběhl již v letech 2001 a 2013, což umožňuje sledování trendů v čase např. v oblasti spokojenosti s bydlením, vývoje představ o ideálním bydlení, rozsahu mezigeneračních transferů, role státu a hodnocení trhu s bydlením. Výzkum v roce 2001 byl realizován na vzorku 3 564 respondentů z dospělé české populace a v roce 2013 na vzorku 3 003 respondentů z dospělé české populace. Datové soubory a dokumentace k oběma předešlým výzkumům jsou k dispozici v Českém sociálněvědním datovém archivu.
Dotazníkové šetření vzniklo v rámci výzkumného projektu „Pragmatická ekonomická sociologie: nový most spojující sociologii a ekonomii při výzkumu bydlení“.