Projekt byl zaměřen na otázku, jak veřejné a soukromé diskurzy dluhu stejně jako praktické využívání půjček ovlivňuje občanství těch, kteří jsou předlužení. K občanství přistupujeme jako k multidimenzionální, vnitřně hierarchizované legální a společenské instituci, která může být velmi nerovnoměrně přiznávána i nárokována. Skrze zkoumání reprezentace, aktérství a subjektivity lidí, kteří mají problémy se splácením půjček je naším cílem porozumět hierarchizaci, k níž ve spojitosti s dluhem dochází. Využíváme pojem "dluhové systémy" (debt circuits), abychom zdůraznili dynamickou a procesuální dimenzi dluhu, zahrnující nejen toky peněz, ale i významů a emocí, které proudí v sítích, které vznikají mezi dlužníky, věřiteli, veřejnými institucemi, technologiemi a objekty. V projektu budeme analyzovat (1) vývoj legislativního rámce a veřejné a policy diskurzy (2) lokální dluhové systémy a způsoby, jak se promítají do občanství skrze případové studie ve třech obcích (3) osobní narativy dlužníků a způsoby jak ve vztahu k dluhům utvářena jejich reprezentace, aktérství a subjektivita.

Grantový projekt byl podpořen Grantovou agenturou ČR pod číslem 20-04863S. Jednalo se o standardní grantový projekt s datem zahájení řešení 1.1.2020 a datem ukončení řešení 31.12.2022. Hlavním řešitelem byl Mgr. Tomáš Hoření Samec, Ph.D. a spoluřešiteli/spoluřešitelkami byli Mgr. Anja Decker, Mgr. Lucie Trlifajová, Ing. Mgr. Martin Lux Ph.D. a Ing. Petr Sunega.

Číst dál: Utváření a performance občanství skrze dluhy v České republice

Obecným cílem projektu bylo přispět k větší transparentnosti hypotečního trhu a snížení systémových rizik finančního sektoru, a to (1) prostřednictvím srovnání a evaluace odchylek odhadních a kupních cen bytů v různě definovaných segmentech bytového trhu a (2) navržením procedur a postupů, které bankám umožní při oceňování pomocí cenových map nebo při vlastních analýzách rizik vhodně kombinovat vlastní odhadní ceny získané při poskytování hypotečních úvěrů a externí kupní ceny shromažďované ČÚZK v Katastru nemovitostí. Tato aplikace sníží systémová rizika na trhu bydlení, zvýší jeho udržitelnost, a tak i sníží negativní dopady případné budoucí nestability na trhu bydlení nebo ekonomické krize obecně na finanční sektor i české domácnosti.

Grantový projekt byl podpořen Technologickou agenturou ČR pod číslem TL03000212. Jednalo se o grantový projekt podpořený v rámci programu TL - Program na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA s datem zahájení řešení 1.4.2020 a datem ukončení řešení 31.12.2021. Hlavním řešitelem byl Ing. Petr Sunega.

Číst dál: Zvýšení transparentnosti hypotečního trhu v ČR rozšířením datové základny pro sledování a odhad...

Projekt byl zaměřen na výzkum současných kariér bydlení ve vybraných městech ČR u generace mladých lidí (narozených mezi roky 1985 a 2000), kteří čelili prudce rostoucím cenám bydlení a poklesu dostupnosti bydlení. Cílem projektu bylo zkoumat hlavní strategie, kterými se mladí lidé s problémem klesající dostupnosti bydlení vyrovnávají. Tyto strategie, stejně jako hypotetické politiky státu, mají důležité dopady na budoucí vývoj bytového systému a obecných nerovností v oblasti bydlení, které projekt zkoumal. Pro tento účel řešitelský tým aplikoval jak kvantitativní, tak kvalitativní metody výzkumu, zahrnující i nový výzkum postojů a preferencí mezi mladými lidmi nebo originální mikrosimulační modelování. Výzkum proběhl ve čtyřech městech ČR. Svými poznatky projekt přispěl k mezinárodnímu základnímu výzkumu v oblasti generačních nerovností, nerovností bydlení nebo vývoje bytových systémů.

Grantový projekt byl podpořen Grantovou agenturou ČR pod číslem 19-07402S. Jednalo se o standardní grantový projekt s datem zahájení řešení 1.1.2019 a datem ukončení řešení 31.12.2021. Hlavním řešitelem byl Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D.

Číst dál: Dráhy bydlení mileniálů: Rostoucí napětí mezi normalizací vlastnického bydlení a zhoršující se...

Grantový projekt byl podpořen Ministerstvem kultury ČR. Jednalo o projekt s datem zahájení řešení 1.1.2018 a datem ukončení řešení 31.12.2020. Hlavním řešitelem byl Petr Gibas, MSc.

Kutilství je v současnosti obecně vnímáno jako součást české národní identity, jako český národní rys, který odkazuje ke specifické historické zkušenosti a paměti národa. Představa kutilství jako českého národního rysu odkazuje ke zkušenosti s každodenností v období socialismu, zejména za normalizace, ale má kořeny, jež sahají mnohem hlouběji. Cílem předkládaného projektu bylo zachytit a zmapovat současnou podobu kutilství i jeho historii a zasadit kutilství do širších socio-kulturních a historicko-politických souvislostí a tyto prezentovat široké veřejnosti. Zároveň si kladl projekt za cíl na základě výzkumu historie kutilství, proměn a představ s ním spojených zhodnotit potenciál kutilství pro rozvoj místních komunit, jejich historického a lokálního uvědomění.

Číst dál: Kutilství a jeho význam pro českou národní a kulturní identitu: současný stav, socio-kulturní a...

Grantový projekt podpořen Grantovou agenturou ČR pod číslem 16-06077S. Jedná o standardní grantový projekt s datem zahájení řešení 1.1.2016 a datem ukončení řešení 31.12.2018. Hlavním řešitelem je Petr Gibas, MSc.

Cílem projektu je prozkoumat praktiky městského zahrádkaření a jejich změnu v rámci post-socialistické transformace města; zanalyzovat, jak se v těchto změnách odráží změny v chápání domova, přírody a města; a vypracovat empiricky podloženou analýzu vývoje politik městské přírody v daném období.

Projekt zkoumá pražské zahrádkové osady jako empirický příklad změn v přístupu k územnímu plánování a městské přírodě po pádu socialismu. Osady představují prostory vztahu a péče, ale také intenzivního politického vyjednávání. Cílem projektu je prostřednictvím výzkumu osad analyzovat změny v rozvoji (politik) města a městské přírody a zkušenosti domova a města s nimi spojených. Kombinací mikro a makro perspektivy za použití multi-metodického výzkumu (rozšířená případová studie dle Burawoy (1998)) projekt (1) poskytne detailní porozumění praktikám/zkušenostem městského zahrádkaření a jejich změnám v rámci post-socialistické transformace; (2) prozkoumá, jak se projevují tyto změny v představách a zkušenosti domova, přírody a města; a (3) zanalyzuje vyjednávání městského prostoru a přírody osad. Záměrem projektu je zjistit, jak se transformace po pádu socialismu projevila v komplexních politikách městské přírody a jaký dopad měla a má na každodenní zkušenost domova a přírody v post-socialistickém městě.

Číst dál: Mezi domovem a přírodou: zahrádkaření v post-socialistickém městě a jeho urbánní dopady pohledem...